Zgorzelec – Zhořelec

Zgorzelec – Zhořelec

Starobylé město Zhořelec se vyznačuje především bohatými pozdněgotickými, renesančními a barokními měšťanskými domy a rozsáhlými čtvrtěmi z tzv. Gründerzeit (konec 19. století). Za 2. světové války město takřka úplně uniklo pustošení. S 3 500 většinou restaurovaných staveb pod památkovou ochranou patří Zhořelec k nejlépe dochovaným historickým městům střední Evropy a tvoří plošně největší a nejhustší památkovou rezervaci Německa. Jedná se zároveň o jeden z nejdůležitějších souborů renesanční architektury severně od Alp.

Mohutný chrám sv. Petra a Pavla má základy v trojlodní bazilice zasvěcené kolem roku 1230, která byla postavena nejspíš na místě původní hradní kaple krátce po založení města. Z této doby pochází nádherný západní portál, vybudovaný v pozdně románském slohu. Na počátku 15. století byla zahájena přestavba, která se táhla přes celé 15. století, architektem byl Konrad Pflueger. Vysvěcení pětilodního chrámu se uskutečnilo v roce 1497. Kostel je pětilodní (62 m dlouhý, 38 m široký), střední loď je vysoká 27 metrů, závěr kostela byl vystavěn na oblouku uměle prodlužujícím skálu.
Ani chrámu se nevyhnuly pohromy, v roce 1691 při požáru byla zničena část kostela a veškeré vnitřní vybavení. V letech 1889 až 1891 byly vztyčeny dvě štíhlé osmiboké věže s betonovými špicemi v novogotickém slohu. Vybavení kostela je převážně barokní, z doby po požáru 1691: tři protestantské zpovědnice, oltář drážďanského sochaře Heermanna, kazatelna a varhany (Eugenio Casparini). Raně gotická křtitelnice je dnes uložena ve Varšavě.
Slavné varhany nazývané sluneční byly postavené v letech 1701-1703 a staly se středem zhořeleckého hudebního života.
V původní podobě se zachovala krypta sv. Jiří, která je pokládána za nejkrásnější pozdněgotický prostor Horní Lužice.

V polském Zgorzelci se nachází hornolužická pamětní hala (dnes kulturní dům) z konce 19. století a řada nádherných vil.