Your search results

Kudowa Zdroj

 je lázeňské město pod Stolovými horami, v nadmořské výšce okolo 400 metrů. Leží v Kladsku, v jihozápadním Polsku,  při hranici s ČR.

Město má kolem 11 000 obyvatel.

 Kudowa Zdroj je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od 15. století,  kdy byla celá oblast součástí zemí Koruny české.

Původní jméno, tehdy ještě české vsi, zachycené v roce 1477, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce 1945 na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba.

Nejstarší částí města je Velká čermná (do 1945 Tscherbeney, potom Czermna), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu Homole. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po Smiřických Erdman Trčka z Lípy. Poté, co je společně s Albrechtem z Valdštejna zavražděn roku 1634 v Chebu, stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v Novém Městě nad Metují. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce 1742 za panování Marie Terezie bylo území podstoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Po porážce Německa za druhé světové války měla o území zájem i Československá republika. Rozhodnutím jaltské konference však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. V roce 1945 byly z obce odsunuti němečtí obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechu a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960 respektive 1947-1955 své vlastní školy.

První zmínka o minerálních vodách pochází z kroniky z roku 1580, kde jsou zmiňovány Čermenské lázně. V roce 1625 (nebo, jak zdroje uvádějí, již v roce 1621), Georgius Aelurius, kladský luterský kazatel, ve své práci „Glaciografia“ píše o vynikající chuti minerálních vod z Chudoby a o jejich prospěšnosti zdraví. Protože chutnaly lépe jak víno, posílal si pro ně v době třicetileté války švédský generál až z Lipska.[4]Později za pruské války posílala Chudoba každoročně svoji vodu na královský stůl v Berlíně.

Rozkvět lázní nastává po roce 1783. V roce 1790 navštívil lázně německá básník Johann Wolfgang von Goethe. V roce 1813 navštívil lázně pruský král Fridrich Vilém III., který zde pobýval na čermnské faře před setkáním tří monarchů v Ratibořicích. Po napoleónských válkách v roce 1817 zde stojí okázalé parky a promenády. Prusko-německá smetánka si zde však stěžovala, že obsluha v lázních neumí německy. Lázně však navštěvovali zámožnější Poláci, ale i židovští hosté z Haliče, kterým obratní majitelé penziónů dokázali nabídnout i košer kuchyni. Mezi hosty lázní je uváděn i britský premiér Winston Churchill, ale také Alois Jirásek, J. V. Sládek a F. X. Šalda.

Dnes se v lázních léčí onemocnění srdce a oběhového systému, poruchy zažívání, činnost štítné žlázy a řada dalších zdravotních neduhů. Z devíti pramenů je využíváno pět obsahující alkalickozemité a arsenoželezité kyselky. Prameny vyvěrají v parku, jehož osou je Chudobský potok. Parku dominuje sanatorium Polonia z roku 1905.

cropped-kud.jpg

NABÍDKA V REGIONU KUDOWA ZDROJ – KLIKNI

 

 

Leave a Reply

Your email address will not be published.

  • Hledání dle kritérií